Story 3
Home Up Story 4

GARÁŽ

Podzemí zaplavila sorta lidí známých z rockových koncertů. Mladý holky mě překvapily. Nebyly to zmalovaný krávy z diskoték. Rozhodně bych pár přefik, ale musel bych na podlaze, Rocky okupuje mou postel po většinu noci. Ví, že vysedávám hodně dlouho po půlnoci u počítače. Ze sexu nic nebude. Už nedělám veletoče v zavedených zvycích.

Houfujeme se v oblíbeném rohu baru a kecáme.

Jarda se předčasně vrátil z lázní kvůli koncertu a tvrdí, že tamější regionální noviny jsou nejhorší ze všech deníků Bohemie. Nudné texty s hrubkami.

Dopisuje do několika redakcí a má osobitý styl. Skalpel a pero jsou neobvyklé v rukou člověka s duší rockera. Je to naše chodící encyklopedie s renomé znalce dámských kalhotek, ale bejvávalo. Seká dobrotu. Láska je prsatá a blond. Fajn holka. Drží se jí jako kandelábru v oku tornáda.

Fotí Alenku s rockovou hvězdou Tonym.

Tony oslňuje předkusem do objektivu.

Novinářku Evu doprovází přítel.

Znám ho.

Mladej kluk, ale dobrej.

Musím se s nimi pozdravit.

„Jak pokračuješ s pořady v kulturáku?“ ptám se Evy, aby řeč nestála.

Měl jsem pocit dluhu. Po vydání Vodnáře mě zvala do svého pořadu, ale odmítl jsem a přihrál jí Petra Šabacha.

Myslím, že bych měl komunikovat s lidmi jenom prostřednictvím psaného slova. Ve svém věku se necítím na jiný způsob. Snažím se říkat, co si myslím, a pro drtivou většinu lidí z toho vznikne nepříjemná sprcha. Mediálně neznámému člověku se to nepromíjí. Chci psát v klidu a netoužím být hvězdou. Většinou se za tím skrývá bezbřehá nuda a nutnost autocenzury. Petra znám dlouho, i když se vidíme jednou za několik let. Navzdory zajímavému dojmu z něho vyzařuje smutek. Neumím definovat, proč to cítím, ale halí ho jako kabát dlouhý na zem. Popularita valchuje. Nechtěl bych být v jeho kůži. Pomíjivá přízeň čtenářů mívá smrtící účinky pro umění.

Ze všeho nejraději zpovzdálí pozoruji lidi a v klidu přemýšlím o souvislostech v jejich jednání. Každý píše nějakou knihu, ale málokdo to umí hodit na papír. Jsem šťastný, že patřím k vyvoleným. Grafomani sice udatně kalí literární vody, ale nic proti, pokud nádeničinu nevydávají za umění. Iluze ze sametového zamlžení mysli se vyčerpaly a sny se musí oživit konzumními bláboly. Tendenční vidění v duchu sedmdesátých let minulého století a kšeft. Politici tradičně klamou voliče, lidi si hnípají jebáky s kyselými ksichty, chytráci jim servírujou podbízivý sračky a sklízí vděk.

Rocky dostal nakládačku od kokršpaněla.

Šli jsme parkem.

Psi lítali na volno a paničky kafraly.

Kokr přiběhl a okamžitě zaútočil. Rocky ho nebral jako soupeře a stavěl se mu bokem. Čekal na můj povel. Vyřídil by ho jediným stiskem čelistí. Majitelka přiběhla a kokr se předvedl. Zakousl se Rockymu do líce a ucha. Snažila se ho chytit a odtrhnout, ale okřikl jsem ji, ať to nedělá. Mohla by vytrhnout z Rockyho kus masa. Počkal jsem, až kokr povolí stisk a popadl ho za kůži na krku. Vyděšeně na mě koukl a Rocky stále čekal na povel. Neměl jsem srdce nechat ho stáhnout psisko z kůže. Odhodil jsem kokra stranou. Z Rockyho kapala krev na chodník. Přisedl jsem k němu, prohlížel rány a chválil ho za klid. Jednalo se o pouhé šrámy. Ujistil jsem se, že je kokr očkován, a příště mu přál stejně nekultivovaného hafana.

Kráva se omlouvala.

Stačilo by vodítko.

Poplácal jsem Rockyho po hrudi potřísněné krví.

Vzal to jako chlap. Ale příště ho poštvu! Proč všechno v tomhle Kocourkově musí odnést disciplinovanější?

Ženská mazala pryč se psem v náručí a Rocky na mě udiveně koukal. Nechápal moje řvaní. Už o nic nešlo, ale měl jsem pocit selhání. Krvácet mělo nezvládnuté psisko.

„Slyšela jsem, žes přestal pít!“ ozvala se Eva.

„Před třemi roky.“

Úškleb.

„Docela ti závidím.“

„Raději to ani nezkoušej.“

Překvapený pohled.

„S chlastem je větší sranda!“

Bar se vylidnil.

Fascinuje mě zvuk kapely. Tonymu chvílemi není rozumět, bicí přehlušují zpěv, ale jinak dobrý. Mám rád atmosféru klubových koncertů.

Vůně marjánky a fajn lidi.

Mladší tancují před pódiem a starší přešlapují na místě ve střídavém rytmu hudby. Tony se občas pohne, aby se neřeklo.

Muchomůrky bílé…

Stýská se mi po pití, ale člověk bez alkoholu v krvi vnímá souvislosti jinak. Ocenil jsem to zhruba po roce. Mezitím jsem se naučil různé finty, abych odbyl voly, kteří si myslí, že jsem deklasovanej abstinencí a oni mě spasí panákem.

Tony je zhulenej.

Velvetovská Sweet Jane.

Holky jsou nádherný.

Ledový vítr na parkovišti.

 

       £     Back to Top

Copyright © Vladimír Ondys, 2007  a story web.
For problems or questions regarding this web contact ondys@o2active.cz.
Last updated: června 29, 2007